BLOG
Občas se mi stane, že se zamyslím, ba co dokonce, i něco napíšu. Ale vážně, rád bych se zde podělil o některá zamyšlení nad fotografií samou:
.
Úroveň české fotografie
Není pochyb o tom, že našinec je člověk velice šikovný a vůbec jako národ jsme velice úspěšní napříč různými obory lidské činnosti. O tom, že česká fotografie je na absolutní světové špičce není třeba dlouze diskutovat a už vůbec pochybovat. Napříč generacemi od Josefa Sudka, přes Jindřicha Štreita až po Martina Stranku je naše maličká země protkána slavnými fotografickými esy. K tomuto zamyšlení mne však přivedla současně největší světová soutěž Cewe Photo Award. Z téměř půl milionu fotoprací z celého světa přihlášených v loňském ročníku bylo zastoupení fotografů z česka mezi oceněnými vůbec nejvyšší ze všech zemí i když tentokráte nakonec na nejvyšší mety nedosáhli. I v průběhu letošního ročníku jsou zatím naši fotografové na absolutní špičce: CZ 3, IT 3, DE 3, což jsou doposud nejúspěšnější země. Další giganti jako např. USA mají zatím po jednom ocenění. Doufejme tedy i nadále v podobný vývoj, ale hlavně - posílejte své fotografie !
Al a fotografie
Technologie kráčí kupředu a umělá inteligence je všudypřítomná - v software, ve fotoaparátech atd. Mnozí tvrdí, že navždy změní krajinářskou fotografii, či že ji dokonce devalvují. Nemyslím si to.
Společnost Skylum Software, která vytvořila software pro následné zpracování Luminar, nebo Adobe a její Photoshop zavádějí u svých nejnovějších verzí aplikaci umělé inteligence do fáze automatického zpracování fotografie. O tom, jak tento software navždy změní fotografický průmysl k horšímu, již existuje spousta článků a videí o zkáze fotografie. Například implementace snadného nahrazení oblohy v Adobe Photoshopu, funkce, která byla poprvé představena v Luminar 4 asi před rokem, se mezi krajinářskými fotografy opravdu vede vášnivá diskuse.
Se všemi těmito novými technologiemi pro snadnou úpravu si mnozí fotografové myslí, že jde o sklon k umělým, falešným a snadným fotografiím optimalizovaným pro sociální média. Já si nemyslím, že tento nový software změní něco na podstatě fotografie. Jedním z argumentů pro mě je to, že předávání fotografií nějakému softwaru k automatickému zpracování AI ničí polovinu zábavy krajinářského fotografa. Žádný software, bez ohledu na to, jak je "inteligentní", neví, jak chci své fotografie upravovat. Navíc si nemyslím, že by to mohlo kompenzovat náročné maskování, míchání atd. ve Photoshopu, nebo pečlivé vyvážení tónů a barev.
Prostě a zkrátka - vždy zůstane na prvním místě kompozice, záměr, práce se světlem, cit pro to vše co tvoří výslednou fotografii a to za Vás nikdy žádná Al nevyřeší - pokud to s fotografií myslíte opravdu vážně.
.
Jsou dvě základní skupiny fotografů - TECHNOKRATÉ A SRDCAŘI
TECHNOKRAT - fotograf toužící v první řadě po špičkové technické kvalitě snímku sledující nejmodernější technologie a vývoj povětšinou odsuzující výtvarný zásah do fotografie. Ten si pak svůj výtvor vytištěný většinou ve velkém formátu prohlíží z pár centimetrů a hledá sebemenší technický nedostatek.
SRDCAŘ - fotograf pro kterého není na prvním místě technická kvalita, ale právě výtvarno. Fotograf sledijící umělecké směry od fotografie až po výtvarné umění jako celek. Není pro něho zásadní nejmodernější technika a fotoaparát je pro něho základ budoucího díla. Většinou pak realizuje na tomto základě svůj tvůrčí záměr, který tvoří na základě vize. Ten se pak na svůj tisk dívá z povzdálí a kochá se celkem. Toto zde neuvádím abych vykopával příkopy, naopak, vážím si všech fotografů a nikomu bych si nedovolil mluvit do jeho díla. Uvádím to zde v úvodu právě jen a jen proto, aby jsme si vážili jeden druhého. A i když patřím k srdcařům obdivuji dílo každého kdo umí. Ostatně, sám fotografický směr kterému se kdo věnuje už z principu vyžaduje předem zařazení do jedné z těchto skupin. Krásně to vyjádřil jeden kolega fotograf slovy:
Je fotograf umělec nebo řemeslník?
To je těžká otázka. Když je kvalitní řemeslo, tak se to dá nazývat uměním. Všechno záleží na vlastnostech fotografa, jestli spíš míří na city, snaží se o to, aby projevil kousek sebe a aby na papír promítnul svoje nálady, tak je to umělec. Na druhou stranu existují takoví fotografové, kteří svoje fotky musí mít technicky dokonalé, například fotografové reklamy, modelingu, kde záleží na požadavcích klienta, a v tom případě je to řemeslník.
.
8 fází, kterými si projde každý fotograf
toto zamyšlení jsem si vypůjčil z DIGIarena.cz a musel ho zde uvést proto, že sedí jako prd . . na hrnec, tedy krytka na objektiv
Než se člověk naučí jakémukoli řemeslu, musí si projít několika vývojovými fázemi. A platí to i pro fotografování. Jednotlivé vývojové etapy je možné do značné míry zobecnit a vytvořit z nich trasu, kterou absolvuje každý, kdo chce dorazit do cíle.
Fáze falešného umělce
Tato etapa nastává ihned poté, co si pořídíte fotoaparát a začnete objevovat svět fotografie. Fotografujete absolutně všechno (a ve velkém) a své výtvory považujete za jedinečné a hodné obdivu. Tento druh sebevědomí je typický pro většinu začátečníků, bez ohledu na obor, jemuž se začali věnovat.
Fáze vodoznaku
Když už jste vytvořili všechna ta skvělá umělecká díla, je nutné dát řádně najevo, že jejich autorem jste právě vy, a zabránit tak jejich (dle vás bezprostředně hrozícímu) zcizení Touto fází projdou jen někteří začátečníci, zbytek přeskočí rovnou do třetí etapy. Velmi často však bývá uvažování o vložení vodoznaku obklopeno i snahou o tvorbu "zajímavého" rámečku, než pochopíme že černá a bílá je dostatečná.
Fáze "všechno je špatně"
Po počátečním vzletu nastává poměrně strmý pád, kdy si fotograf uvědomí, že jeho dosavadní tvorba nebyla vůbec tak skvělá, jak si původně myslel, ba co hůř, byl to docela trapas Pro některé je tato fáze konečná, pro jiné je impulzem k učení se nových technik a postupů.
Fáze nadužívání
Poznatky, které načerpáte v předchozí fázi, vás mohou uhranout natolik, že je začnete nadužívat. Ať už jsou to některé populární fotografické techniky, např. panning, efekt dlouhé expozice, zoomování při expozici apod., nebo počítačové úpravy - každý z nás nejspíš žasl na možnostmi HDR, kouzlem lokálních úprav (včetně odbarvení), nejrůznějšími rámečky, vinětami...Ačkoli je tato fáze nejvýše otravná, je třeba si jí projít a najít správnou míru, která je krokem k dalšímu stupínku.
Fáze "něco tomu chybí"
Po etapě vzedmutí, zápalu a zkoušení nově nabytých znalostí a dovedností přichází doba útlumu, v níž jako ve třetí fázi dochází k revizi dosavadní tvůrčí činnosti a hledání další cesty. Obvyklou metodou je studium oblíbených autorů, porovnávání jejich práce s tou vlastní a uvědomění si, co je možné na svých fotografiích vylepšovat.
Fáze aplikace nabytých znalostí
To je ta chvíle, kdy většina fotografii zcela propadne, v tento okamžik začíná opravdové učení, pronikání do hloubky oboru, které spočívá v aplikaci všeho, co jste se naučili v předchozí fázi. V této fázi již minimalizujete množství ukládaných fotografií a jste i k vlastním snímkům dostatečně sebekritičtí, což umožní další postupné zlepšování.
Fáze pokory
Nyní již máte všechny znalosti a dovednosti, o nichž jste si mysleli, že je máte v paži, už ve fázi jedna. Ale... zdaleka vám chybí sebejistota úplného začátečníka. Uvědomujete si komplexnost a rozmanitost celého oboru fotografie, znáte své slabiny a víte, že je kolem vás spousta mnohem lepších fotografů. Na otázku, jestli jste profík, proto skromně odpovíte, že focení je jen takový koníček.
Fáze opakování
Tato etapa je jakousi kombinací páté a šesté fáze: objevíte novou techniku, žánr aj. a pilujete ji, dokud ji zcela neovládnete a nezačleníte do vlastní tvorby. To se opakuje vždy, když se naskytne něco nového k učení, třebas i v žánru, na nějž se fotograf specializuje.
Staňte se členem
Pokud se Vám moje práce líbí, můžete se stát členem těchto stránek. Budu velice potěšen a navíc získáte 20% zvýhodnění na všechny služby a produkty včetně knih.